pracovní úraz a náklady

V Zákoníku práce stanovený rozsah odpovědnosti zaměstnavatele za škodu vzniklou zaměstnanci při pracovním úrazu a nemoci z povolání se řídí těmito zásadami:
- Zaměstnavatel odpovídá zaměstnanci za škodu vzniklou pracovním úrazem, jestliže škoda vznikla při plnění pracovních úkolu nebo v přímé souvislosti s ním.
- Za škodu vzniklou nemocí z povolání pak odpovídá tehdy, jestliže zaměstnanec před jejím zjištěním u něj pracoval za podmínek, za nichž vzniká nemoc z povolání, kterou byl postižen.

Zproštění odpovědnosti je proto možné pouze za zákonem stanovených podmínek:
Zaměstnavatel se zprostí odpovědnosti zcela, prokáže-li, že škoda vznikla
1. tím, že postižený zaměstnanec svým zaviněním porušil právní nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ačkoliv s nimi byl řádně seznámen a jejich znalost a dodržování byly soustavně vyžadovány a kontrolovány, nebo
2. v důsledku opilosti postiženého zaměstnance nebo v důsledku zneužití jiných návykových látek a zaměstnavatel nemohl škodě zabránit, a že tyto skutečnosti byly jedinou příčinou škody.

Zčásti se zaměstnavatel zprostí odpovědnosti v případě, když prokáže, že škoda vznikla
1. v důsledku výše uvedených zprošťujících skutečností a že tyto skutečnosti byly jednou z příčin škody,
2. proto, že si zaměstnanec počínal v rozporu s obvyklým způsobem chování tak, že je zřejmé, že ačkoliv neporušil právní nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, jednal lehkomyslně, přestože si musel vzhledem ke své kvalifikaci a zkušenostem být vědom, že si může způsobit újmu na zdraví. Přitom za lehkomyslné jednání není možné považovat běžnou neopatrnost a jednání vyplývající z rizika práce.

Pokud se zprostí zaměstnavatel odpovědnosti zčásti, určí zaměstnavatel část škody, kterou nese zaměstnanec, podle míry jeho zavinění; v případě „lehkomyslného jednání“ uhradí zaměstnavatel alespoň jednu třetinu škody.
Navíc zaměstnavatel se nemůže zprostit odpovědnosti zcela ani zčásti v případě, kdy zaměstnanec utrpěl pracovní úraz při odvracení škody hrozící zaměstnavateli nebo nebezpečí přímo hrozící životu nebo zdraví, pokud zaměstnanec tento stav úmyslně nevyvolal.